Je to lákavé. Někdy to z nás vypadne náhodou, když jsme unavení a zoufalí. Často si to neseme z našeho dětství. A často to možná také zabralo. Kromě jiného ale i na naši psychiku a strach. Jaké jsou některé z těch nešťastných vět, které mohou dítěti spíše ublížit než jim pomoci spát.

1. „Pokud nebudeš spát, přijde velký lev (strašidlo, medvěd…)“ nebo „Okamžitě do postele jinak přijde klekánice a sebere tě.“

Jeden z našich nejčastějších „pomocníků“ bývá strašení. Bohužel je to důkazem toho, že si nevíme rady a zkoušíme zkratky, pomocí kterých chceme co nejrychleji dosáhnout našeho cíle. Děti ale zkratky neznají. Mají navíc neskutečně bujnou fantazii. Často nerozlišují mezi pohádkovým světem a světem reálným. Díky této fantazii mohou rozvíjet svou kreativitu. Pokud ale jejich fantazii zneužijeme ke strašení, může to být nebezpečné. Některé děti spí navíc hůře kvůli obavám, že na ně někdo vyskočí zpod postele. Jiné pak v noci utíkají za maminkou. A některé okamžitě usnou, když je postrašíte, ale důsledky se mohou objevit jindy. V situacích, kdy bychom to nečekali. Spíše než strašení zkuste přijít na příčinu toho, proč dítě nemůže usnout. A večer vykládat pohádku o vílách v oblacích, které dětem posílají pohádky hned, jak zavřou očička. Nebo o hvězdičce, která na obloze stráží jejich sny. Pomůžete tak budovat jejich pozitivní přístup k životu.

2. „Už maminku neotravuj a spi.“

Možná to někomu zní neškodně. Vždyť jen popisujeme své pocity dítěti. V té větě se ale skrývá mnohem více. Dítě si nedalo za cíl vás otravovat. Z nějakého důvodu nedokáže usnout a jedním takovým důvodem bývá často to, že chce být s vámi. Pokud dostane signál, že jeho touha po rodičích je otravuje, není to příliš dobrá zpráva pro jeho psychiku. Jeho vnímání je mnohem silnější, než si myslíme. I když to v té chvíli nemyslíme nijak vážně. Dítě to může zranit. Jak by se usínalo vám, kdyby vám muž právě oznámil, ať na něj nemluvíte, protože jste otravná? Pokud už jste s uspáváním na pokraji sil, vyměňte si role s tátou. Nebo si s dítětem ještě chvíli tiše hrajte. Někdy se upneme na myšlenku „Musí teď spát“ tak moc, že bychom svým vnitřním nepokojem, který vyzařujeme, neuspaly ani kotě.

3. „Musíš jít spát.“

Nefunguje to ani na nás, proč by mělo na děti? Usnuly jste někdy na rozkaz? Dokonce ani když si to samy rozkážeme, nemůžeme  často usnout. Máme v hlavě, „musím spát“ a ten tlak nám paradoxně spát nedovolí. Rozkaz může mít navíc u dětí opačný efekt. Často chtějí dokázat, že také mohou o něčem rozhodnout. Nebo prostě, stejně jako my, nedokážou zavřít oči a spát už jen proto, že jsme to řekli a musí to být hned. Také je to na ně tak trochu tlak, který jim může usínání zhoršit. Zkuste tento příkaz nahradit, například nabídkou: „Pojď, půjdeme si odpočinout. Budeme si povídat, číst, zpívat.“

4. „Pokud nebudeš spát, nikam zítra nepůjdeme.“

Vyhrožování nemá nikdy dlouhodobý účinek. Je to negativní emoce, která stejně tak i působí. Výlet může být odměnou za spánek, ale v tom případě však raději použijte větu: „Hezky se teď vyspinkáme, abychom měli sílu. Zítra nás totiž čeká krásný výlet. Musíme si na to pořádně odpočinout. Když jsme unavení, těžko se nám chodí, viď?“ A poté dejte děťátku pěkně prostor k tomu, aby vám také potvrdilo, že to tak je. Obyčejným vyhrožováním ho jen naučíte stejnému stylu jednání v jeho pozdějším životě. Pomůžu ti, když. Dostaneš to, jen když. Udělej pro mě něco a možná pak ti také pomůžu.

5. „Spi, nebo zhasnu světlo a jdu pryč.“

Vyhrožování a strašení. Nejlepší kombinace, jak v dítěti budovat různé strachy. Pro mnoho dětí je tma největším strašákem. Často to má na svědomí i televize nebo strašidelná pohádka či vlastní fantazie dítěte. Když už je zhasnuto, mají alespoň pocit bezpečí, že jsme u nich a budeme tam minimálně do té doby, než usnou. Pokud jim řekneme, že zhasneme a navíc v té tmě zůstanou úplně samotné, můžeme jim způsobit skutečný stres. A často se pak stává, že se děti v noci budí, aby zkontrolovaly, jestli jsme tam a jestli je vše v pořádku. Pokud spí vaše dítě ve svém pokoji, raději mu najděte motivaci, proč se tmy nebát. „Hvězdičky tě ochrání. Podívej se, jak svítí. Můžeme je společně počítat.“ Nebo: „Na obloze žije spánková princezna, která ti celou noc bude posílat krásné pohádky. Zavři očička a zkus si ji představit. Jen co usneš, objeví se.“

Slova jsou pro děti mocnější než se nám může zdát. Mají skvělou fantazii. I díky tomu jim dokážeme slovy stvořit krásné sny, ale i noční můry. Je to jen na nás.