Jsi pro mě bezpečným přístavem. Jen díky tvému klidu nemám strach poznávat svět. Když se cítíš nejistě, bojím se. Nevím, co se děje a odkud tvé pocity pramení. Moc bych si přál tě pochopit a pomoci ti. Tyto pocity jsou však pro mě zcela nové a nevyznám se v nich. Vím jen, jak na ně reaguje mé tělo a že ve mně tak nějak spouští ty samé. Někdy mám pocit, že všude kolem sebe slyším slovo spánek. Je něco špatně? Nespí se nám společně fajn? Mně je tak příjemně, když k tobě můžu být přitulený. „Budím tě snad v noci příliš často? Nespí se ti vedle mě dobře?“ Asi je to se mnou složité. Někdy mě něco tlačí, ani nevím, co to je, a vyděsím se.

Ty mě znáš nejlépe

Všiml jsem si, že o spánku mluvíš s jinými maminkami. Někdy jsi pak z toho smutná. Mami, často i slyším, že ti říkají, proč se budím. Moc tomu nerozumím. Existují maminky, které se podívají na cizí miminko a okamžitě vidí, jaké je a co prožívá? To je pro mě další záhada tohoto světa. Já sám do sebe totiž často nevidím. Co mi ale pomáhá je vědomí, že ty mě můžeš poznávat a pomoci mi ukázat, jak v noci spát tak, abys i ty sama byla více spokojená. Pomoci mi cítit se bezpečně.

Zkus to instinktivně jako já

Zkus to jako já. Instinktivně. Nevím, co bych měl ani co se bude dít. Představ si to. Je to dost nepříjemné. Uklidňuje mě, že mé tělo přesně ví, co je mu příjemné a přirozené, a na to také reaguje. Když jsem smutný, potřebuji obejmout, potřebuji tvou blízkost. Když mě něco bolí, potřebuji dotek a blízkost mnohem intenzivněji. Když cítím, že mi něco přirozeně nesedí, nenechám si to jen tak jednoduše namluvit. Mé jednání vychází hlavně z mých pocitů. Možná díky tomu, že ještě neumím mluvit a jiná miminka mi neříkají, co bych od tebe měl očekávat. Jediné mé očekávání je tvé štěstí, dotek a blízkost. Zkus to se mnou také. A začněme znovu. Začněme jinak a pocitově.

Zkus se někdy vžít do mé role. Jsem v novém prostředí, s novými zážitky, vůněmi, barvami, světly… Prožívám strach i nadšení. Prožívám je intenzivně, protože jsou to pro mě nové pocity. Bojím se nočního usínání o samotě, protože mé tělo mi říká, že mám být u tebe, abych byl v bezpečí. Navíc, je u tebe krásně teplo a nádherně voníš. Postupně toho ale zvládnu mnohem víc a budu i lépe zvládat své emoce. Uspávej mě tak, jak bys sama chtěla být uspávána, kdybys byla malé miminko. Co by ti pomohlo, abys lépe usnula a cítila se v bezpečí?

Jednou budu také ovlivněn lidmi kolem a prostředím. Budou se mi možná snažit namluvit věci, kterým sám v sobě také nevěřím, protože mi nejsou nijak přirozené. Ale ten pocit bezpečí, který od tebe dostávám, ve mně zůstane skryt a pomůže mi cítit se jistě a důvěřovat svým pocitům.

Ty mi můžeš pomoci. Buď mi blíž a poznávej mě. Ukaž mi, jak můžu odpočívat a být klidným. Ukaž mi to na sobě.