Oddělovat nebo neoddělovat preventivně novorozence od matky kvůli hrozbě přenosu COVID19? V českých porodnicích se praxe a názory liší. „Teď je nejdůležitější udělat vše proto, aby mohli být matky a novorozenci po porodu spolu a matka mohla kojit,“ upozorňuje Karleen Gribble.
Svět se nenachází v nouzovém stavu poprvé. Ohrožením novorozenců a malých dětí v časech katastrof a krizí se již léta zabývá Karleen Gribble. Podle jejích slov je šílené preventivně separovat novorozence od matky a zamezit mu tak nepřetržitý kontakt s matkou a kojení, které ho chrání.
Odborníci z různých zemí teď řeší dilema, zda separovat matky pozitivní na COVID19 od jejich novorozenců. Dokonce někteří zvažují až 14denní karanténu, během níž by matka novorozeně neviděla. Vy se jako vědkyně zabývající se kojením a krmením malých dětí také přímo zabýváte výzkumem v nouzových stavech a při katastrofách. Jaký máte názor na tuto situaci a doporučení ohledně matek a novorozenců?
Miminka a malé děti patří v průběhu různých katastrof k nejohroženějším skupinám. Proto by vlády, odborníci a organizace chránící jejich práva měli vyvíjet co největší úsilí je ochránit. V stavech nouze je zásadnější než kdy jindy podporovat kojení a nedopustit preventivní separace novorozenců od matek. Pokud to zdravotní stav obou umožňuje, měli by být spolu, klidně i ve společné karanténě, separováni od jiných matek a novorozenců.
Mateřské mléko aktivně i pasivně chrání děti před různými infekcemi a nemocemi. Znepokojují mě proto informace o tom, jak se v některých porodnicích ve světě nyní praktikuje preventivní separace novorozenců od matky.
Teď je nejdůležitější udělat vše proto, aby mohli být matky a novorozenci po porodu spolu a matka mohla kojit. V opačném případě jim můžeme velmi ublížit. Pokud je matka nakažená onemocněním COVID19, měli bychom ji informovat o tom, jak minimalizovat možnost přenosu, například mytím rukou, nošením roušky, ale také kojením, které její dítě chrání.
Právě v situaci, kdy je miminko ohrožené, je velmi prospěšné, když má možnost se plně kojit a být chráněno i vůči všem dalším virům a nemocem, které by jej mohly oslabit. A právě bonding a těsný kontakt po porodu jsou zásadním faktorem pro to, aby se rozběhla laktace.
Navíc má kojení mnoho výhod pro samotné matky. Ty jsou v dané situaci více ve stresu a náchylné k psychickým problémům. Kojení jim může pomoci tento stres zvládat a vytvářet si silnou vazbu s dítětem.
Proč je tedy podle vás někde pořád doporučováno separovat miminko od matky, pokud se u ní onemocnění potvrdí?
Problém je, že se na věc dívají jednostranně jako na možný risk přenosu infekce z matky na novorozence. Je to sice věc, kterou je potřeba brát v úvahu, a proto se snažit minimalizovat možnosti přenosu, ale ne okamžitě separací. A hlavně je to jen jedna z věcí. Musíme se na situaci dívat komplexně. Máme už mnoho dat a výzkumů z minulosti a víme, že právě kojení signifikantně děti před infekcemi a jejich složitým průběhem chrání. V situaci, kdy miminko od matky separujeme, vystavujeme ho dalším věcem, které mohou být pro něj mnohem nebezpečnější.
Samozřejmě je přitom důležité rozhodovat se i podle zdravotního stavu matky a miminka. Nicméně, pokud péče o miminko není zdravotním stavem nijak omezeno, mateřské mléko je ta nejbezpečnější forma výživy, jakou novorozenec v časech epidemií a nemocí může přijímat. A k tomu, aby se mateřské mléko mohlo tvořit, je potřebné, aby maminka měla miminko hned po porodu u sebe a nepřetržitě ve své blízkosti i po něm.
Doporučení WHO pro těhotné a kojící matky najdete ZDE. Ilustrace @Doodlenka. Pokud jste právě těhotná a trápíte se současnou situací nebo máte strach z porodu, využít můžete telefonickou podporu a pomoc porodních asistentek. Kontakt na pomocnou linku najdete na stránce RODÍM V KLIDU.V případě, že se trápíte i jakýmikoliv jinými pocity úzkosti či strachů z nebo v mateřství, telefonickou psychologickou podporu najdete také na stránkách ÚSMĚV MÁMY.
Snažíte se nyní sledovat, mapovat a shromažďovat doporučení z různých zemí od tamních odborníků z oblasti gynekologie, pediatrie, neonatologie, epidemiologie. Jaké z nich vyplývá nejčastější doporučení?
Mám k dispozici doporučení celkem z 34 zemí. Velká většina odborníků vychází z toho, co k situaci již zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Drtivá většina všech oficiálních textů se shoduje na jedné věci: „Neberte matkám novorozence!“
Vlastně není mnoho doporučení, která by vybízela k preventivní separaci matek a miminek. Takové se objevilo například v Číně, ale toto doporučení bylo vytvořeno v době, kdy nevěděli ještě téměř nic o tom, jak se toto onemocnění projevuje u dětí. V současnosti už víme více, a tak mnozí začínají upouštět od tvrzení, že by matka nakažená onemocněním COVID19 měla být vždy preventivně oddělena od dítěte.
V některých porodnicích dokonce odnášejí novorozence na několik hodin s odůvodněním, že mu musí udělat testy. Když se prokáže, že nemá pozitivní test na virus, vrátí ho zpátky k matce. Má taková praxe vůbec nějaké opodstatnění?
To je šílené a hlavně velmi riskantní řešení. Kdo pečuje o novorozence, který je separován od matky? Kde je umístěno miminko? Na oddělení s dalšími novorozenci? Kolik personálu se vystřídá v péči kolem těchto novorozenců, než se vrátí k matce? Když miminko není s matkou, je na oddělení s jinými novorozenci nebo o něj pečuje a prochází místnostmi více personálu, to je přece situace, jak se tento virus šíří rychleji. Miminko je v takovém případě mnohem více vystaveno možnému riziku nákazy, než když je u matky.
Zatím to podle dosavadních dat, které máme, vypadá tak, že na většinu novorozenců nemělo onemocnění COVID19 až tak zásadní vliv, většinou neměli buď žádné nebo mírné příznaky. U miminek s vážnějším průběhem se často popisují i další přidružené zdravotní komplikace.
Navíc, když je nemocnice kvůli koronaviru přeplněna a není dostatek personálu, nemají ani možnost pečovat o separované novorozence v takové míře, jaká je potřeba. Neustálý dohled matky nad prospíváním miminka by měl být i z tohoto důvodu spíše vítán.
Pokud jde porodnici skutečně o zdraví novorozence a matky, měla by udělat vše proto, aby je od sebe neoddělovala, umožnila jim bonding a následně podpořila v kojení.
Některé porodnice, které nyní neumožňují bonding, argumentují tím, že nemají dostatek personálu na to, aby dohlížel na matku a novorozence v průběhu bondingu.
Zase je na místě otázka, kdo pečuje o separované miminko. Pokud se jedná o zdravou matku a přirozený porod, tak nechápu smysl toho, proč by matka nemohla pečovat o své dítě. Po komplikovanějším porodu personál dohlíží na matku a pečuje o ni. Proč by tedy u toho nemohlo s matkou být i její miminko a nemohl by jim být umožněn bonding?
Jaká jsou rizika takových preventivních separací? Už se to podle vašich dosavadních zjištění nějak projevuje?
Víme, že v dobách nouze a katastrof jsou obecně matky vystavené velkému tlaku a strachu o své děti. To může ovlivňovat nejen jejich porod, ale také péči. Pokud vystresované matce navíc vezmete po porodu dítě, můžete jim oběma velmi ublížit. My už léta víme, jak je těsný kontakt matky a dítěte v prvních minutách, hodinách a dnech po porodu zásadní pro jejich dlouhodobý vztah a budování pevné vazby. Karanténou a separací můžeme způsobit psychické problémy a schopnost matky reagovat na potřeby dítěte a vnímat je vlastně po dobu celého dětství.
V podstatě nezáleží na druhu katastrofy. Jestliže se jedná o epidemii, zemětřesení, válku nebo povodně, vždy je velmi riskantní je od sebe oddělovat.
Mám aktuálně informace od lidí pečujících o matky v Itálii. Každá tamní porodnice k tomu přistupuje jinak, některé separují novorozence od matek, a jiné ne. Matky se snaží podvědomě distancovat od svého dítěte ještě před jeho narozením, snaží se nevytvářet si k němu emocionální vztah. Připravují se tak vlastně předem na možnou několikadenní separaci a ztrátu miminka. A toto není dobré znamení pro jejich vzájemné fyzické ani psychické zdraví.