Dobrý spánek znamená pro každého něco jiného. Dětem jsme pro něj ale v naší společnosti vytvořili speciální tabulky. A snažíme se je do nich za každou cenu dotlačit.

Jak ti spinká?

Také často dostáváte nebo jste dostávali otázku: „Spinká ti dobře?“ Jednoznačně na ni nedokážou odpovědět ani vědci. Naše odpověď je proto často jen odrazem toho, co se u nás od dětí očekává nebo co od dětí a jejich spánku očekáváme právě my sami. Nicméně, přehnaná očekávání mohou často vést k nespokojenosti rodičů. Přestože děti si svůj spánek užívají naplno, jsou spokojené a vyspané.

Rodiče hledají chyby v sobě, v dítěti a pravdu v tabulkách. To přináší stres a ten zase může do rodiny přinést skutečný a dlouhodobější spánkový „problém“. Zaměříme se na nějaký univerzální spánkový vzorec dětí a zkoušíme všechno, abychom ho dosáhli. Dítě ale na změny reaguje citlivě a spánek se může ještě více rozhodit.

Děti hodnotíme podle spánku

Spánek miminek a malých dětí může ovlivnit v průběhu vývoje mnoho věcí. Od těhotenství, porodu, psychiky maminky, prostředí a povahy až po vývoj (i první plazení či první krůčky dokážou spánek často rozhodit u každého dítěte jinak). To kolik dítě v noci prospí hodin nebo jak často se budí, tedy logicky nevypovídá o tom, jestli je hodné nebo není. Vypovídá to pouze o tom, že to má jinak než další dítě s jinou povahou, rychlostí vývoje, rodiči, prostředím a tak dále.

Dítě ani neví, že spánek vkuse znamená, že je hodné a nezlobí. Evolučně totiž miminka nebyla stavěna na to, aby prospala v kuse 8-12 hodin bez přerušení. Lehká fáze spánku je pro jejich život velmi důležitá. Probíhá v ní dozrávání nervové soustavy. Učí se procházet z jedné fáze spánku do druhé, budují si vlastní biorytmus. A mohou nás kdykoliv upozornit na to, že něco není v pořádku. I proto je důležité, že mají ze začátku mnohem lehčí spánek než my dospělí. Pro dítě tedy často může být lehčí spánek právě ten „lepší“ spánek.

Jak pomoci unaveným rodičům

Neptejme se rodičů, jak jim děti spí. Zkusme se zeptat, čím bychom je mohli potěšit. Nepočítejme dětem, kolik hodin v noci přesně prospaly. Zkusme vnímat spíše to, jak se po spánku cítí. Jestli jsou unavené, nervózní, náladové, nebo naopak klidné a čilé.

Když jsme bydleli v Anglii, nastěhoval se do bytu pod námi mladý manželský pár s několikadenním miminkem. Miminko proplakalo většinu dne a také většinu noci. Nejvíce plakalo u uspávání. Denně jsme večer slýchali dlouhý nespokojený pláč místy překrytý zpíváním maminky a také pochodování po pokoji. Když jsme se přes den potkali na chodbě, maminka se mi pokaždé omlouvala, že nás její miminko ruší. A já si najednou vzpomněla na své vlastní těžké začátky a první dny s prvním dítětem. Představila jsem si, co by mi asi tehdy udělalo největší radost.

Druhý den jsem nejistě zaklepala na její dveře. Otevřela mi v pyžamu, rozcuchaná a s kruhy pod očima. Jelikož moje miminko mě už bez problémů nechávalo vařit, uvařila jsem ten den pořádný oběd a přinesla jsem také jí.  „To je poprvé po několika dnech, co nebudu jíst polévku z pytlíku,“ usmála se a vděčně můj dárek přijala. Ten večer se najednou tradiční uspávání s dlouhým pláčem nekonalo. Bylo slyšet jen maminku zpívající krásnou estonskou ukolébavku. Podobných společných dnů se společným jídlem pak bylo mnohem více a všem zúčastněným to prospívalo i v oblasti spánku.

Klidnější spánek bez stresu a pláče

Popsat „normální“ spánek dětí se ve svých výzkumech snaží vědci v různých koutech světa. Zatím se však nikomu nepodařilo najít jednotnou univerzální pravdu kromě té, že je prostě u každého jiný.

Co ovlivňuje spánek miminek a dětí v České republice?

Jak ke spánku miminek přistupují rodiče v různých částech světa?

Jaké negativa a nebezpečí představuje umělé tlačení do celonočního spánku a vyplakávací metody?

Jak mohu pomoci svému miminku a jak najít společnou harmonii?

Odpovědi na tyto otázky a hlubší pohled do spánku miminek do prvního roku najdete v knize S láskou o dětském spánku.